Jan Fedorko
hasič
Téma měsíce - Labutě a další zvířata na zamrzlých plochách často záchranu nepotřebují
S prvním pořádným ochlazením během letošní zimy zaznamenali hasiči řadu telefonátů na tísňovou linku s žádostí o záchranu zvířat ze zamrzlých ploch. Podle odborníků ale tato záchrana ale může více uškodit než pomoct.    
Co dělat, když na zamrzlém rybníku či řece nebo potoku vidíte zvíře, které vypadá, že k ledu přimrzlo? Ne vždy je hned nutné volat hasiče, aby zvíře jeli zachránit. Typickým příkladem jsou labutě, které sedí na ledových plochách. Ve většině případů pouze odpočívají a jejich tělo a peří je uzpůsobené k tomu, aby to na ledě vydrželo. Opravdu přimrzlé labutě se na zamrzlých vodních plochách vyskytují zcela ojediněle. Ve většině případů jsou to jen ptáci, kteří zde odpočívají či nocují. Pokud máte podezření, že není něco v pořádku, hoďte do těsné blízkosti sněhovou kouli, která zdravého ptáka vyplaší. V případě, že labuť skutečně nemůže vstát, kontaktujte záchranáře na tísňové lince, nejbližší záchrannou stanici či městskou policii. V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztratí i tepelnou izolaci) a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem. Příčina je zcela jednoduchá - v případě slunečného počasí se na povrchu zamrzlé vodní plochy objeví vrstvička vody. V noci se tato vrstva vody změní v led, a tak se stane, že labuť nocující na ledě přimrzne. Pokud následující den povolí teploty, povolí i led. Pouze v případě trvajících mrazů zůstává labuť přimrzlá. Ani to však není vždy důvod k jejich záchraně. Jejich peří je dostatečnou ochranou před chladem a vlhkem. Ptáci na ledu mají v peří dobře schované nohy. Ráno zpravidla trpělivě čekají s hlavou zasunutou pod křídlo, až dopolední sluníčko prohřeje vzduch a jejich vlastní tělesná teplota rozpustí led na konečcích peří. Teprve poté opouštějí svá stanoviště a odcházejí za potravou. Na ledu si často můžete všimnout plošek ve tvaru kapek v místech, kde labutě nocovaly.
Podobná situace může nastat i v případech, kdy na ledových plochách zůstane jiné zvíře a náhodnému kolemjdoucímu se může stát, že potřebuje pomoct. Ne vždy to je nutné. Jako příklad můžeme uvést zásah hasičů ze stanice Karlovy Vary, kteří byli povoláni k záchraně malého psa ze zamrzlého rybníka. Slabý led jen s obtížemi udržel hasiče, který se pro psa plazil, ten ale vždy před ním utekl a takto plazícího se hasiče povodil téměř po celém rybníku. Až poté pes, který váží ani ne desetinu toho co zasahující hasič ve speciálním obleku, odkráčel na břeh ke svému majiteli. Po celou dobu zásahu hrozilo, že se pod váhou zasahujícího hasiče proboří a pokud by se tak stalo v blízkosti psa, mohlo by ho to více ohrozit, než jeho dosavadní pobíhání na ledě.
Hasiči jsou kdykoliv připraveni na požádání pomoct a to i v případech, že se do potíží dostanou na ledových plochách i zvířata. Ne vždy je ale nutné ihned záchranáře volat. Často je rozumnější vyčkat, zvířata (a obzvlášť ta žijící ve volné přírodě) si v řadě případů dokáží pomoct sama a leckdy jsou do zimy a ledu vybavena lépe, než přivolaný zasahující hasič.
 
 
Programování a grafika Softart s.r.o., Sokolov
© Copyright 2009