Jak si poradit po zrušení bezdoplatkových zón, co dělat s nepřizpůsobivými občany a jak dosáhnout vymahatelnosti práva. To byly dotazy, které směřovaly na Miroslava Veselého, ředitele odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra ČR. A odpovědi na ně chtěli slyšet starostové měst, která náležejí do působnosti ORP Sokolov. Ředitel Veselý se snažil tazatele uspokojit a slíbil i pomoc, i když v míře omezené jeho pravomocí.

Jednání iniciovala sokolovská starostka Renata Oulehlová. Sokolov totiž patřil mezi první město, které bezdoplatkové zóny zavedlo a také se postavilo proti jejich zrušení, což učinil letos Ústavní soud. Ředitel Veselý připustil, že právě bezdoplatkové zóny městům mohly pomáhat. Postavila se za ně i sokolovská starostka. „Tím, že lidé díky zónám přestali migrovat po městě, tak jsme o nich měli přehled a mohli jsme s nimi pracovat. A obchodníci s chudobou se alespoň trochu snažili zajistit v bytech určitý standard. To všechno po zrušení zón přijde vniveč,“ poznamenala starostka Oulehlová.

Ředitel Veselý starosty upozornil, že řada problémů a jejich řešení náleží do kompetence ministerstva práce a sociálních věcí, a ministerstvo vnitra na ně může pouze upozorňovat v rámci různých připomínkových řízení, případně na koordinačních poradách. Což prý také učiní. Starostové si rovněž stěžovali na nedostatečnou legislativu související s vymahatelností práva. „Nepřizpůsobivým lidem můžeme dokola ukládat pokuty za několik tisíc, ale oni se jenom smějí. Vědí, že ty peníze z nich nedostaneme. A strážníky i policisty to frustruje. Jeden z účinných prostředků bylo opatření zakazující pobyt. Ovšem to bylo zrušeno,“ konstatoval velitel sokolovské městské policie a radní Petr Kubis.

Starostové upozornili na „díry“ v zákonech, které je třeba vyřešit. Podle nich se třeba vůbec nezkoumají majetkové poměry obchodníků s chudobou. Ti tak stát připravují o peníze na daních a ještě si naprosto v klidu chodí pro příspěvky na úřad práce. „Problémoví obyvatelé měst se stále domáhají svých práv, ovšem do práce se jim nechce,“ kritizovali svorně současnou situaci starostové. Chtějí, aby měly města šanci využívat pro chronické neplatiče pokut alternativní tresty. Ředitel Veselý slíbil, že se na to podívá.

Dalšími z připomínek starostů se týkaly způsobu vyplácení sociálních dávek a kontroly jejich příjemců, současný způsob je podle nich zcela nedostatečný. Ředitel Veselý k tomu podotkl, že něco lze vyřešit důslednější kontrolou ze strany příslušných orgánů, řadu věcí ale bude nutné změnit legislativně. Za další možnost, jak zlepšit situaci v regionu, by bylo podle starostů zavedení cenové mapy. Nikoliv však s cenou tržní, ale s cenami v místě obvyklými. A také zákon o trvalém pobytu. Ten současný je pouze evidenční. Starosta Horního Slavkova Alexandr Terek uvedl, že v menších obcích ještě jakž takž tuší, kdo se jim tam pohybuje. „Ale ve větších městech je to už těžké, objevují se tady a zase mizejí lidé, o nichž prakticky nic nevíme,“ zdůraznil.

Starosta Bukovan Miroslav Stropek na závěr setkání varoval, že dosud poměrně atraktivní region s lázeňstvím a přírodním bohatstvím, jakým Karlovarský kraj lákající návštěvníky i na další zajímavosti, dosud ještě je, se může postupně změnit v jednu velkou sociálně vyloučenou lokalitu, jíž se budou všichni spíše vyhýbat. To podle něho reálně hrozí, pokud nebudou připomínky starostů řešeny.

(mel)