testkos Bezpečné město SOKOLOV - POVODŇOVÁ OCHRANA
POVODŇOVÁ OCHRANA

POVODŇOVÁ OCHRANA

Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel v postižených územích a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod.

Zvyšující se četnost povodňových situací, oběti na lidských životech, škody na majetku státu i obyvatel jsou důkazem, že je třeba se ochranou před povodněmi systémově zabývat a neustále připomínat možnost tohoto přírodního nebezpečí. Od roku 1997 došlo k velkým povodňovým situacím na území prakticky celé České republiky, kdy byla postižena povodí Moravy, Odry, Labe, Vltavy a částečně Ohře.

Následky povodní v jednotlivých letech prokázaly, že společnost je povodněmi stále silně zranitelná a to i v důsledku urbanizace sídel, neodbornými zásahy v krajině, výstavbou technické infrastruktury a výstavbou výrobních kapacit v záplavových územích v posledních sto letech. Pojem přívalové (bleskové) povodně nám nebyl v praxi příliš znám, ale krutá realita těchto povodní v roce 2009 a 2010 odhalila slabá místa celého sytému povodňové ochrany, který na takovéto situace není často optimálně připraven. Dopad na postižené území byl katastrofální, protože přívalové povodně udeřily tam, kde by jiné typy přirozených povodní jinak nenastaly.

I přes opakované povodně v posledních 15-ti letech byl výrazně oslaben princip předběžné opatrnosti a přehlížena potřeba systematické prevence, neboť katastrofální povodně s těžkými a fatálními následky se vyskytly na území Karlovarského kraje naposledy koncem devatenáctého století. Také rozvoj soustavy vodních děl na vodních tocích, spojený s výstavbou přehrad a vytvořením značných akumulačních objemů, vesměs úspěšně eliminoval nejen následky, ale i rozsah méně rozsáhlých povodní. Tyto skutečnosti vedly naopak k určitému ustrnutí péče o rozvoj soustavy preventivních opatření před povodněmi a ke snížení vnímavosti občanů k povodňovému nebezpečí.

Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku.


Zdroj: STRATEGIE OCHRANY PŘED POVODNĚMI PRO ÚZEMÍ KARLOVARSKĚHO KRAJE

-DR-

POVODŇOVÉ PLÁNY - MĚSTA SOKOLOV A ORP SOKOLOV

Povodňový plán města Sokolov

Za přispění Karlovarského kraje byla k datu 30.10.2017 pořízena digitální verze povodňového plánu města. Veřejnou část plánu naleznete na webových stránkách Digitálního povodňového plánu města Sokolova.

Povoďnový plán ORP Sokolov

Digitální povodňový plán ORP Sokolov - viz webové stránky Digitálního povodňového plánu ORP Sokolov.
 
Ostatní digitální povodňové plány Karlovarského kraje - viz webové stránky Karlovarského kraje.